Co chtěl básník říci následujícím výrokem, proneseným při obhajobě skvělého nápadu, že důchodci by měli dostávat 13. důchody za peníze ČEZu.
“Pokud utlumíme spotřebu obyvatelstva, což se nyní u skupin, jako jsou důchodci, děje, hrubý domácí produkt, pokud to ještě sečtu s poklesem exportu, tak to může znamenat střemhlavý pád HDP.” (Paroubek, 15. 2. 2009)
http://logistika.ihned.cz/c3-34403030-B00000_d-cssd-chce-seniorum-nadelit-13-duchod-za-penize-z-cezu
K čemu se vztahuje sousloví hrubý domácí produkt? Je snad předmětem slovesa utlumíme? Tvrdí tedy Paroubek, že pokud utlumíme hrubý domácí produkt a pokud to sečteme s poklesem exportu, tak to bude znamenat střemhlavý pád hrubého domácího produktu?
Advertisement
Problémy se syntaxí a informační strukturou svého projevu mají zjevně i někteří novináři… Minulý týden jsem narazil na tento text v úvodníku Haló novin:
“Naše stanovisko je naprosto neměnné. My jsme přesvědčeni o tom, že vojenské řešení v Afghánistánu neexistuje,” sdělil názor KSČM ještě před jednáním na tiskové konferenci stínový ministr obrany, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý. “Když Severoatlantická aliance v roce 2003 přebírala patronát nad misí ISAF, v tu dobu bylo v Afghánistánu přes 6000 aliančních vojáků. Dnes je jich tam 60 000 nebo přes 60 000 a bezpečnostní situace je stejná, ne-li dokonce horší,” dokladoval o chvíli později v rozpravě ve sněmovně. Podle něj zřejmě dojde v budoucnu ke zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu, už dnes se spekuluje o desítkách tisíc mužů. Prezident USA Barack Obama chce posílit americkou účast.
Kritizoval sociální demokraty, neboť jejich postoj byl klíčový. To oni rozhodli o misích. Ano jim řekli i proti vůli vlastních voličů. Připomněl, že předseda ČSSD Jiří Paroubek při vyjadřování důvěry prozatímní Fischerově vládě deklaroval mj., že voliči nebo stoupenci sociální demokracie jsou v zásadě proti našim misím a proti misi v Afghánistánu zvlášť.
——-
Vážně Barack Obama kritizoval sociální demokraty za takové věci?
)… (autor měl nejspíš pořád ještě plnou hlavu A. Černého, když z Obamy udělal téma v závěru prvního odstavce).
Dík za příklad, Juro. To je ovšem o hodně slabší káva, než Paroubek. To, že daný novinář nezopakoval nedostatečně “aktuálního” referenta, se dá považovat za malou stylistickou chybu, na významu věty samotné to nic nemění. Jinými slovy, nic nezakazuje referenci k A. Černému, a čtenář je schopen ji na základě pragmatiky vynutit (pro mě to byla dokonce první interpretace, tu tvou jsem měl, až po přečtení tvého komentáře). Problém s Paroubkovým výrokem je, že i přes zdánlivou smysluplnost, obsahuje něco, co je striktně vzato neinterpretovatelné, resp. interpretovatelné jako nesmysl.
Mimochodem, už delší dobu přemýšlím, že si přečtu knihu Paroubkovým projevů, věřím tomu, že ve své ješitnosti si je ani nedal zkorigovat:), a to by potom byla ohromná sranda.
Máš pravdu, Radku. Paroubek je trochu jiná liga ;o)…
Já se přiznám, že v těch Haló novinách jsem měl první čtení právě, že Obama kritizoval socdemáky, a zarazil jsem se (“WTF?!”). Tím, jak je posazená ta věta s Obamou, bez nějakého “mimochodem” nebo něčeho podobného, co by “mírnilo” jeho topikalizaci, tak jediné, co drží výraz “kritizoval” u Černého, je změna odstavce (což je samo o sobě stylisticky divné), a ta pragmatika (že my z naší zkušenosti prostě pokládáme za vysoce nepravděpodobné, že by se Obama zabýval nějakými socdemáky v ČR). Máš pravdu, že nic nezakazuje referenta k A. Černému, ale podle některých teorií jsou v textu “rozházeny” určité opěrné pilíře informační struktury, kolem nichž se rématické prvky točí. A právě ten Obama se stává tím novým sloupem, o který se opírá následující info, není-li referent změněn…
A propos, ona i ta Paroubkova věta je sice gramaticky a stylisticky hodně mimo, ale pragmaticky lze přesto vyčíst, co chtěl Paroubek říct. Ten “hrubý domácí produkt” je v něm právě jako takový tematický opěrný pilíř… On je, pravda, nezasazený do struktury věty, jenom “pohozený” v toku textu (v japonštině by byl asi vyznačen nějakým topikalizátorem jako “wa” nebo “tte”). Řekl bych, že Paroubek chtěl říct něco jako “Pokud utlumíme spotřebu, tak hrubý domácí produkt poklesne”, ale zastavil se před tím “poklesne”, a aby zintenzifikoval to, co chtěl říct, doplnil ještě, že na ten pokles/strmý pád bude mít vliv snížení exportu…
Myslím, že je zajímavé především to deiktické “to”, které chce Paroubek sčítat s tím nízkým exportem. Vypadá to, že všechno před tím, tedy to utlumení spotřeby atd. je substantivizováno (podle Lakoffa nejspíš metaforicky bráno za nějaký objekt nebo hodnotu, snad metafora typu “situace je objekt” nebo “akce je objekt” a “hodnota je objekt” nebo tak nějak). To sčítání je samozřejmě také metaforou…
Myslím, že mně osobně pomohlo to odsazení do nového odstavce. Bez toho by to rozhodně bylo divné. U toho Paroubka samozřejmě mohl být problém v tom, že mluvil, třeba se zasekl, kdoví. Ale jeho dopis Condoleeze jasně ukazuje, že takový projev je pro něho norma.
A k tomu “to”, to je takový referenční promiskuita. “To” v češtině (stejně “das/es” v němčině, nebo “this/that/it” v angličtině) je tzv. “elsewhere” zájmenná forma, tedy forma, kterou použiješ kdykoliv, kdy nemáš speciální zájmeno (jako “on” nebo “tam”). Takže máš
1. On je [AP inteligentní]-i, ale to-i jsem já taky
2. On [VP koupil tlačenku]-i, tak jsem to-i radši udělal taky.
3. Řekl, [VĚTA že je hlupák]-i. Myslel jsem si to-i taky,
čímžto pádem není překvapivé, že to “to” Paroubek použil, hodí se to pro všecko (zvlášť dobré, když nevíš, co chceš říct:)).
Ano, na ten dopis Condoleeze si pamatuju
)))…
Každopádně je otázka, jaké závěry z toho všeho vyvodit. Paroubek neumí česky? Paroubek má nějaké myšlenky, ale neumí je dobře stylisticky formulovat? Nebo je to obecný trend, jehož je Paroubek jenom nejviditelnějším reprezentantem?
Ještě k té gramatičnosti. Myslím, že je vážně zajímavé, jakou roli při interpretaci (kognici) hraje pragmatika (v širším významu). Umožňuje nám totiž číst i významy, které nejsou dány gramaticky. Když řekneme “tráva krává pásti se”, tak to není gramatická česká věta, ale přesto bude první “smysl”, který český mluvčí vyčte ten, že kráva se pase na trávě (a ne třeba že tráva se pase na krávě, přestože tento význam by v nějakém “možném světě” byl možný). Mně to připadá právě jako důkaz toho, že interpretace není odvislá jenom od holé gramatiky, ale v prvé řadě od “frejmů” a s nimi souvisejících mentálních struktur. Samotné výrazy “tráva”, “kráva” a “pásti se” vyvolávají nějaké rámce a scénáře, které jsou jejich součástí. Tyto jsou pak založeny na naší nejběžnější zkušenosti, a jsou při interpretaci klíčové… Tak když Paroubek mluví o omezení spotřeby a poklesu HDP, vyvstane nám nějaký “ekonomický” rámec, v němž mají spotřeba a HDP nějaké (nejspíš metaforické) role. Celá struktura je samozřejmě složitá a podvědomá, ale zjevně funkční – přispívá k tomu, že z gramaticky defektní věty lze vytáhnout nějaký význam (a dost pravděpodobně význam mluvčím zamýšlený).
Jo, nemůžu než souhlasit. Pragmatika, znalost světa, framy, to všechno hraje nesmírně důležitou roli při interpretaci. Jestli je důležitější gramatika nebo pragmatika, to je těžké posuzovat. Vliv obou je dost různý a tím pádem neporovnatelný. Je jasné, že ve většině situací bychom se bez gramatiky lehce obešli. V obchodě ti stačí slova – máslo, chleba. Totéž v restauraci. Takže hladem a žízní bez gramatiky neumřeš. Pro spoustu otázek taky budou často stačit slova – záchod, kde. O to zajímavější je, že gramatika existuje: to, že přísně vzato není potřeba pro komunikaci, naznačuje, že nevznikla “kvůli” komunikaci.
Když se vrátím k Paroubkovi, problém s jeho vyjadřováním není, že by mluvil negramaticky. Všechny jeho věty v tom dopise jsou gramatické. Problém je, že text nedává smysl, postrádá logiku, koherenci, atd. Představa, že spousta zákonodárců na tom nejspíš bude podobně, je trošku znepokojující.
Radku, souhlasím s tebou. Jsem spíš optimista, tak doufám, že ty bláboly, které vyprodukují “zákonodárci” potom do těch zákonů přeformulují ti “neviditelní” chytřejší lidi na nižších místech tak, aby nám to dávalo smysl. U těch “viditelných” politiků je asi spíš důležitější odhalovat to frejmování, aby bylo jasné, jaké etické modely ten který politik vlastně prosazuje…
K té gramatice… Ono by možná bylo zajímavé podívat se na gramatiku i nějakým neortodoxnějším způsobem, jako na nějakou “sílu”, která sjednocuje lidské myšlení (tak, že myšlenky nám neběhají hlavou náhodně a chaoticky, ale dávají “smysl”). Z toho pohledu by se možná dalo i říct, že když v obchodě řeknu “chleba”, tak v tom nějaká gramatika taky je, třeba vazba významového konceptu “chleba” na výpovědní situaci, na mluvní akt (a vědomý akt jako takový by snad měl mít nějakou strukturu) atd. Možná by ta “gramatika” nebyla viditelná (nevíme, jestli to má být “Říkám: chleba.” nebo “Teď mám na mysli chleba.” apod.), ale už jenom to, že nějaká myšlenka je strukturovaná natolik, že je uchopitelná a vyjádřitelná (byť jedním slovem) naznačuje existenci nějaké struktury. Řekl bych, že právě proto hledá např. Lakoff tu gramatiku ve vztahu “slov” k “myšlení”…
Jo, tak nějak bych gramatiku taky chápal. Jestli je ale nějaká gramatika/struktura i za fragmenty jako je “chleba”, to je otevřená (a docela hojně diskutovaná) otázka. Většinou jen hard core syntaktici argumentují, že tomu tak je, standardnější je asi představa, že “chleba” té syntaxe moc nemá a té výpovědi rozumíš na základě kontextu, znalosti světa, vztahů v lexikonu, framů…